Česká porodnost se snižuje. „Naštěstí“ máme imigraci.
Říká se, že Česká republika vymírá. Na druhou stranu ale obyvatelstvo každým rokem přibývá. Čím je to způsobeno? Masivní imigrací. Dnes si dokážeme, proč je vhodné použít přívlastek „masivní“.
Terminologie
Na začátku je nezbytné pochopit pár základních statistických termínů, které se ve statistikách vyskytují. Všechny se týkají území České republiky:
Střední stav obyvatel – okamžitý stav obyvatel ve středu sledovaného období
Přirozený přírůstek – kladné, či záporné číslo, které vyjadřuje rozdíl mezi narozenými a zemřelými ve sledovaném období.
Přírůstek stěhováním – rozdíl mezi imigrovanými a emigrovanými.
Statistiky ČSÚ ze kterých čerpáme slovem „obyvatelstvo“ rozumí:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány v České republice v termínu, který umožnil jejich zařazení do statistiky.
Pohyb obyvatel v minulosti
Vycházejme z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). Od začátku pozorování pohybu obyvatel (rok 1785) do roku 1850 se průměrný přirozený přírůstek pohyboval kolem 9,2 obyvatel na 1000 obyvatel. Tedy, že na 1000 obyvatel průměrně přirozeně přibylo 9,2 občanů. Pojďme se ale bavit konkrétněji. Do roku 1806 zalidnění rostlo, v tomto roce ale došlo poprvé od historie měření ke snížení zalidnění českého území – Království českého. Propad byl na tehdejší poměry výrazný. Tehdy došlo k propadu o 22,9 na 1000 obyvatel, v tomto případě tedy došlo ke snížení obyvatel téměř o čtvrtinu. V absolutních číslech ČSÚ uvádí číslo 112 044 obyvatel. Na vině může být emigrace, neúroda nebo jiná příčina. Můžeme jen spekulovat, protože přesnou příčinu se nám dohledat nepodařilo. K méně významným poklesům populace došlo pak už jen v letech 1810 a 1848.
V období od roku 1851-1920 se průměrný přirozený příbytek obyvatel pohyboval okolo 8,3 na 1000 obyvatel. Toto číslo nejvíce ovlivnilo období od roku 1915-1918, kdy se průměrný přírůstek na 1000 obyvatel pohyboval na úrovni -5,6. V těchto letech tedy došlo ke snížení obyvatelstva. Jinak toto číslo bylo vždy kladné, mimo již zmíněné roky 1915-1918 a roky 1855 a 1866. V období od 1914-1918 probíhala 1. světová válka a v letech 1918-1920 následovala španělská chřipka. Toto jsou pravděpodobně hlavní původci snížení české – potažmo světové – populace.
Od roku 1921 až do roku 1989 se průměr čísla přirozeného příbytku obyvatel na 1000 obyvatel snížilo na 4,8. Přičemž celé 20. století je známé svým proměnlivým vývojem vyplývajícím z dat. V tomto období bylo samozřejmě mnoho faktorů, které trápily Československo. Jedním z nich je situace v první polovině 20. století, kdy naši Republiku postihla 2. světová válka. Válku doprovázel průdký nárůst zemřelých a deportovaných (Němců). Česká populace se v důsledku snížila v období od 1938-1947 o 2,1 mil. obyvatel. Tím pádem došlo v roce 1947 (tj. po odsunu Němců) vzhledem k roku 1938 k úbytku obyvatel o cca. 19,5%. K tak obrovskému propadu nedošlo nikdy v historii. Po válce se trend změnil a vždy docházelo k příbytku obyvatel. Hlavní podíl na tom měla porodnost. Ke značnému nárůstu narozených došlo v 70. a hlavně v 80. letech. Z této doby už jsou k dispozici statistiky o přírůstku stěhováním. Migrace se v období po válce do Sametové revoluce pohybovala průměrně kolem 0,5 obyvatel na 1000 občanů.
Pohyb obyvatel po Sametové revoluci
V období od 1989-2010 se průměrný přirozený přírůstek pohyboval na hodnotě -0,6. Celkový průměrný přírůstek byl ale na úrovni 1,2. Znamená to tedy, že průměrná imigrace dosáhla čísla 1,8 obyvatel na 1000 občanů. Důvody nízké porodnosti může každý dovozovat sám. V případě imigrace došlo k nejpodstatnějšímu nárůstu v letech kolem roku 2007, kdy bylo číslo přírůstku stěhováním na hodnotě 8,1.
Přírůstek obyvatel v období let 2011-2022
V tomto období je průměrný přirozený přírůstek na úrovni -0,4 obyvatel na tisíc obyvatel. Proto se opět ukazuje imigrace jako důležitý činitel při zalidňování ČR. V roce 2022 dosáhl rozdíl imigrovaných a emigrovaných čísla 329 742 (přírůstek stěhováním). Abychom měli úplnou představu, přikládáme poznámku od Českého statistického úřadu:
Veškeré údaje za rok 2022 jsou předběžné (a nezahrnují osoby s udělenou dočasnou ochranou v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace).
Pokud bychom chtěli k číslu přírůstku stěhováním přičíst osoby s „platnou dočasnou ochranou v ČR v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině k 31.12. 2022“, pak by se číslo rovnalo hodnotě 762 170 osob. Pro kompletnost musíme sdělit, že ne všichni s „platnou dočasnou ochranou“ pobývají v ČR. Podle ČSÚ jich odhadem v ČR pobývá o 126 356 méně (celkově Ukrajinců v ČR je k 31.12. 2022 prý 306 072).
