Když vás někdo onálepkuje…
„… krást ještě neznamená být zloděj, nekrást ještě neznamená, že jsme se vyhnuli nebezpečí, že za zloděje budeme pokládáni.“ (A. J. Reiss)
Většina z nás tuší, co znamená dát někomu nálepku. Už ze samotného názvu a z našich zkušeností lze odvodit, že se bude jednat o souhrnné označení nějaké skupiny lidí. Vzhledem k tomu, že je pojem nálepkování (anglicky labelling) sociologický termín, kterým se zabývala řada odborníků, bylo by na místě se alespoň stručně seznámit s některými myšlenkami dané problematiky. Teorii následně vysvětlím na konkrétním příkladu, a to na nálepce antivaxer.
„Teorie nálepkování se zabývá procesem interakce mezi jedinci, kteří jsou považováni za narušitele společenských norem, a mezi osobami, které tyto formy vytváří a následně narušitele hodnotí (dávají jim určitou nálepku).“ (Geist, 1992)
„… lidé, kteří obdrželi tuto nálepku, se stávají “outsidery”…“ (Becker, 1973)
„… těmi, kdo nálepky udělují, jsou nejčastěji jedinci disponující nějakou mocí (ekonomickou či politickou) a autoritou…“ (Becker, 1973)
„Deviace (neboli odchylka) není prostým porušením normy, ale zhodnocením určitého konkrétního chování jako deviantního, odchylného, nenormálního nebo asociálního určitou částí veřejnosti. Není objektivní charakteristikou určitých forem chování, ale vlastností, kterou jim přisuzuje veřejnost.“ (heslo labelling, sociologická encyklopedie)
„Dochází tak k odklonu od zkoumání příčin deviantního chování, k přisouzení důležitosti spíše procesům, při nichž osoby definují ostatní za devianty.“ (Munková, 2001)
„Negativní nálepkování: „Ty jsi ale ZLÝ, Honzíku. Ublížil jsi chlapečkovi.“ Reakce bez hodnocení dítěte: „Honzíku, to nebylo pěkné chování. To se mi nelíbí. Vím, že tě rozčílilo, že ti chlapeček vzal hračku, ale může se to vyřešit jinak. Chlapečka to bolelo.“ (Kopáčová, 2019)
„Nehodnoťte dítě, ale jeho chování. Mluvte o pocitech dotčených osob.“ (Kopáčová, 2019)
„Vznik procesu nálepkování bývá rovněž spojen s předsudky, ať již etnickými, sociálními, profesními, genderovými apod.“ (Bělík, Hoferková, Kraus a kolektiv, 2017)
„… vytváří nejen sociální okolí, ale především média, která mohou přispívat k určité polarizaci společnosti.“ (Munková, 2001)
Tyto vybrané citace dobře ozřejmují, o čem je proces nálepkování. Pokud bych jejich obsah měla shrnout co nejjednodušeji, tak se jedná o proces, v němž je určitá skupina lidí nahlížena jako „škodlivá“, protože dle „mocných“[1] porušuje určité společenské normy. Ti posléze dají této skupině nálepku, čímž se z ní stávají „outsideři“. Nejedná se však o objektivní charakteristiku dané skupiny, ale pouze o hodnocení z hlediska „mocných“ a následně většinové společnosti. Jinak řečeno, nálepkování představuje zjednodušené nahlížení nějaké skupiny, aniž by se někdo hlouběji zabýval příčinami chování těchto „outsiderů“. Toto zprvu pohodlné zjednodušené vnímání jde tak na úkor poznání pravé podstaty jejich chování a vzájemného porozumění. Velkou roli v tomto procesu hrají média, která výrazně přispívají k polarizaci společnosti.
Teorii nálepkování lze dobře přiblížit na příkladu nálepky antivaxer v době covidu-19. Proto věnuji následující část dílčí analýze nálepky antivaxer, jejímu užívání a odkrytí alespoň některých motivací tohoto „outsidera“, který byl odsouzen dřív, než ho někdo vyslechl.
Nálepka ANTIVAXER
Nálepka antivaxer se hojně rozšířila za doby covidu-19 a dnes snad již není nikdo, kdo by toto označení neznal. Nejedná se však o nálepku novou, před pandemií tak byli označováni většinou rodiče, kteří nesouhlasili s povinným očkováním svých dětí. V té době nebyl pojem ještě příliš znám, nyní už si jej každý spojí především s covidovou pandemií.
Nad nálepkou antivaxer se ve svém článku Odpůrci očkování: Kdo to je a proč? zamýšlí například Jan Vavrečka (2016), který poukazuje na to, že jde o pojem, který není nikde přesně definován, a že jsou pod tuto nálepku zahrnováni lidé s různými postoji. Článek byl sice napsán v roce 2016, nicméně jeho závěry lze vztáhnout i na dnešní situaci. Z následujících úvah o daném pojmu zjistíme, že se pokusy o jeho definici do velké míry liší.
Nyní se podívejme, jak je pojem definován v českých i zahraničních zdrojích. V českém prostředí není pojem zatím definován v žádném slovníku, máme jej akorát v databázi Neomat, z jejíhož současného materiálu slovník teprve vznikne.
Když zadám do Neomatu heslo antivaxer, objeví se tři výskyty – prvním zdrojem je článek z webu flowee.cz, druhým článek z deníku Respekt, třetím článek z Deníku N. Pouze u prvního zdroje jsou antivaxeři přímo definováni jako „lidé, kteří bojují proti očkování“. U ostatních zdrojů musí člověk význam daného pojmu vyvodit z kontextu. Ve druhém článku jsou např. odlišeni ti, kteří „jen“ čekají na účinek vakcíny u svých známých, a ti, kteří ji za všech okolností odmítají, neboli antivaxeři. Ve všech případech se pojem vztahuje ke covidu-19 a je užit jako nálepka s negativním hodnocením.
Na české wikipedii se uvádí, že antivaxer je „člověk, který (důrazně) odmítá očkování“. Jako příklady jsou uvedeny „Žádný malý virus mě nezastaví! prohlásil mistr světa a zarytý antivaxer. Krátce poté covidu podlehl.“, „Antivaxeři oponují, že v očkování typu RNA dostanou do těla genetické látky, genetické kódy.“ a „Zdravotníci v Rakousku dostávají od antivaxerů dopisové bomby.“
I zde se jedná o nálepku s negativním hodnocením. V této definici máme příslovce „důrazně“ a pod ní příklad s „antivaxerem posílajícím bomby“. Je zde zcela zřejmá snaha vykreslit antivaxera v tom nejhorším slova smyslu.
V zahraniční literatuře se setkáme s definicí antivaxera už v několika slovnících. Vybrala jsem definice ze tří slovníků, a to z anglického slovníku Cambridge Dictionary, z amerického slovníku Merriam-Webster a z online slovníku dictionary.com. Definic je více, ale tyto údaje pro přibližnou představu o sledovaném pojmu stačí.
V Cambridge Dictionary je antivaxer „someone who does not agree with vaccinating people (= giving them injections to prevent disease) and spreads and encourages opinions against vaccines“.
Ve slovníku Merriam-Webster se uvádí tato definice: „a person who opposes the use of some or all vaccines, regulations mandating vaccination, or usually both“.
Ve slovníku dictionary.com je antivaxer představen jako „a person who distrusts or is against vaccination, often someone who is vocally opposed to vaccines“.
I když mají všechny definice společné jádro, resp. pojímají antivaxera jako někoho, kdo je proti vakcínám, jsou v určité míře variabilní.
Webster jako jediný uvádí, že antivaxer může být pouze proti některým vakcínám, nikoliv obecně, jak to vyznívá z dalších definic.
V Cambridge slovníku a online slovníku se jako průvodní jev antivaxera zmiňuje veřejný nesouhlas s vakcínou, resp. je to někdo, kdo svůj názor přiznává veřejně a šíří jej dál.
Webster do pojmu antivaxer zahrnuje nejen ty, co odmítají vakcínu, ale i ty, kteří odmítají nařízení o povinném očkování, což následně upřesňuje v poznámce „The term anti-vaxxer is sometimes applied to people who are not against the use of vaccines but who do oppose policies, laws, etc. that require vaccination. People with such views often object to being characterized as anti-vaxxers.“
Z dosud řečeného vyplývá hned několik otázek:
1) Je antivaxer člověk, který je proti všem vakcínám, proti některým vakcínám, nebo jen proti vakcíně na covid?
2) Je antivaxer člověk, kterému vadí vakcíny jako takové, nebo spíš nařízení o povinnosti daných vakcín? Nebo obojí?
3) Je antivaxer člověk, který je proti vakcínám, i když svůj názor nikde veřejně neprojevuje? Řadí se mezi antivaxery i člověk, který je sice proti vakcínám, ale v důsledku nátlaku si je nechá aplikovat?
Zaprvé, jak jsem již konstatovala, tak pojem existoval už v době před covidem, avšak zvláštního významu nabyl až v „době covidové“. V tomto kontextu tak tedy vláda, potažmo média označovaly ty, kteří vystupovali proti vakcíně na covid, nikoliv proti vakcínám obecně. Naskýtá se tedy otázka, jak odlišit ty, kteří jsou proti vakcíně na covid, od těch, kteří jsou proti vakcínám obecně? Dle mých zkušeností většina lidí nebyla a není proti běžným vakcínám. Správněji by tak nálepka měla znít anticovidvaxer, když už.
Klíčovou otázkou, kterou si na tomto místě musíme položit, je, PROČ jsou lidé proti očkování vakcínou na covid, popř. na další nemoci? Tomuto tématu se věnuji v samostatném článku.
Zadruhé, dle svých zkušeností mohu říct, že se mezi antivaxery řadili jednak ti, co byli z různých důvodů proti vakcíně na covid, jednak ti, kteří zpočátku nebyli tak striktně zaměření proti vakcíně jako takové, ale kterým silně vadil způsob, jakým byli do aplikace této vakcíny nuceni. A u některých lidí to byla kombinace obou postojů.
Na tomto místě je opět potřeba se ptát, CO lidem vadilo na propagaci dané vakcíny ze strany vlády, potažmo médií? Co zvýšilo nechuť lidí nechat se očkovat? Jaký narativ se zde utvářel? Této otázce věnuji pozornost opět v samostatném článku.
Zatřetí, ve dvou výše uvedených definicích se objevuje motiv veřejného nesouhlasu s vakcínou. To lze chápat tak, že se antivaxeři nebo alespoň velká část z nich nějak veřejně vymezovali proti vakcínám (či nařízením) a šířili své myšlenky dál. Nejsilněji tento hlas zazníval na demonstracích, dále lze do těchto projevů zahrnout činnost různých iniciativ, tzv. volné zóny, dopisy vládě a různým institucím, konflikty v zaměstnání apod. Z nedávno zveřejněných výsledků ankety SANEP však vyšlo najevo, že jsou i tací, kteří se báli veřejně vyjádřit k otázkám covidu-19. A naopak jsou tací, co se v důsledku nátlaku nechali očkovat, ale veřejně se vyhrazovali proti vakcíně či proti nařízení povinného očkování. Otázka tedy zní, jestli jsou mezi antivaxery řazeni i tito lidé. Je myšlenka antivaxera spojena pouze s představou člověka, který je neočkovaný a za svůj názor veřejně bojuje? Nebo je dosah pojmu širší a zahrnuje další postoje lidí?
Nabízejí se zde ale i další otázky, např. antivaxeři jsou proti očkování, ale KOHO vlastně? Jich samotných? Všech lidí? Dětí? Mladých? Střední generace? Starší generace? Závažně nemocných lidí? Zvířat? I touto otázkou se zabývám hlouběji v samostatném článku.
Závěrem…
Cílem mého příspěvku bylo ukázat, že pod jednoduchou nálepkou antivaxer se skrývá mnoho otázek, na které je potřeba odpovědět, chceme-li znát pravou podstatu chování lidí s odlišným názorem.
Většinou se nejedná o „sobce, kteří by nemysleli na druhé“ tak, jak se je celou dobu snažily prezentovat vláda a média. Nikoliv. Jsou to „lidé, kteří mají z různých důvodů pochybnosti ohledně vakcín či opatření“. Tato formulace už vyznívá docela jinak než ona negativní nálepka, není-liž pravda? Jak jsem již citovala úryvek z článku Lucie Kopáčové, tak bychom neměli hodnotit člověka jako takového, ale jeho chování a ptát se po příčinách tohoto chování. Jedině tak si alespoň částečně porozumíme.
Literatura
BĚLÍK, V. – HOFERKOVÁ, S. – KRAUS, B. Slovník sociální patologie. Praha: Grada, 2017.
BECKER, H. S. Outsiders: studies in the sociology of deviance. New York: Free Press, 1973.
GEIST, B. Sociologický slovník. Praha: Victoria Publishing, a.s., 1992.
KOPÁČOVÁ, L. Nálepkování do výchovy nepatří. In: Cesty K [online]. 2019 [cit. 2023-07-18]. Dostupné z: https://luciekopacova.cz/nalepkovani-do-vychovy-nepatri/
MUNKOVÁ, G. Sociální deviace. Praha: Karolinum, 2001.
MERTON, R. K. Studie ze sociologické teorie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2007.
PETRUSEK, M. Labelling. In: Sociologická encyklopedie [online]. Sociologický ústav AV ČR, 2020 [cit. 2023-07-18]. Dostupné z: https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Labelling
REISS, A. J. In: URBAN, L. – DUBSKÝ, J. – BAJURA, J. Sociální deviace. 2. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 62.
VAVREČKA, Jan. Odpůrci očkování: Kdo to je a proč? In: Vitalia.cz [online]. Praha, 2016 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://www.vitalia.cz/clanky/odpurci-ockovani-kdo-to-je-a-proc/
Antivaxer. In: Databáze excerpčního materiálu Neomat [online]. Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2020–2021 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://neologismy.cz/index.php?retezec=antivaxer&nove_hledani=1&button=Hledat&prijimam=1
Antivaxer. In: Wikislovník [online]. San Francisco: Wikimedia Foundation, 2022 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://cs.wiktionary.org/wiki/antivaxer
“Anti-vaxxer.” In: Merriam-Webster.com Dictionary [online]. Merriam-Webster, 2023 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://www.merriam-webster.com/dictionary/anti-vaxxer. Accessed 26 Jul. 2023.
Antivaxxer. In: Cambridge dictionary [online]. Cambridge: Cambridge University Press, 2023 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/antivaxxer
Antivaxxer. In: Dictionary.com [online]. Random House Unabridged Dictionary, 2023 [cit. 2023-07-26]. Dostupné z: https://www.dictionary.com/browse/antivaxxer
Anti-vaxxer. In: Oxford Learner’s Dictionaries [online]. Oxford: Oxford University Press [cit. 2023-07-30]. Dostupné z: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/anti-vaxxer
Svoboda projevu a nové formy cenzury. In: SANEP.cz [online]. Praha, 2023 [cit. 2023-07-30]. Dostupné z: http://www.sanep.cz/sid=b3lr0e4i7qe9bo30ovafol8tt5/pruzkumy/svoboda-projevu-a-nove-formy-cenzury/
[1] výraz „mocní“ zde používám jako zkratku pro větší čtivost textu, v celém znění znamená „jedinci disponující nějakou mocí (ekonomickou či politickou) a autoritou“ (Becker, 1973)
